|
Uživatelské deníky - Z deníku Nikol: Vykázání z bytu 
"Blbá Kamila! Blbé morče!" Vyprskla jsem, když mě vyváděli z bytu za monokl Kamile, mojí otravné spolubydlící. Venku mě ovál čerstvý vzduch. Mělo to být na jeden den. Prý, aby se neřeklo. A mysleli si, že se za tu dobu uklidním. Jenže Kamila mě tak nasrala.
Ne tolik tím, že tu pískající krysu nechala volně pobíhat po stole. Ale, že mi morče vlezlo až do talíře s lupínky zalitými mlékem! Na to jsem fakt neměla náladu. Ohnala jsem se a poznamenala něco o dnešní pečínce. Kamila do mě strčila, že jsem skoro spadla ze židle. Nepřestávala, a tak jsem jí praštila, jak jsem uměla. Měla jsem chuť někoho nakopat. A zároveň jsem moc neměla kam jít a otravovat kamarádky se mi nechtělo. A tak jsem zašla do podniku. Je to takové disco, ale svítí tomu jen "SCO". Hned u dveří někdo předvedl výjev. Nechce se mi to popisovat. "Hmm, pěkná kunda!" Uslyšela jsem, jen jsem vstoupila. "Chceš si zatancovat?" No, nechtělo se mi, ale třeba ze sebe tu energii nasrání dostanu takhle. Netrvalo dlouho a šlápla jsem dotyčnému na nohu "Au, co to děláš ty náno?" Nevěřila jsem vlastním uším "Řek jsem, abys dávala víc pozor!" Řekl. A jak tam tak stál. Ustoupila jsem pár kroků dozadu a s rozběhem jsem ho nakopla. Hned se válel po zemi, protože to bylo nesportovně mezi nohy. Ale říkal mi, že jsem nána. "Aaaa, ty krávo!" Ozvalo se ze země. "Tyyyy krááávo, čum!" Řekl kdosi v hloučku, který se utvořil u válejícího. Pak jsem se šla posadit ke stolu. "Pěkně si ho nakopla, já jsem Jana!" Uslyšela jsem nad sebou ženský hlas. "Co ti udělal?" Zeptala se, a ukázala na pódiu se svíjejícího mladého muže, držícího se za rozkrok. "Vesměs nic, ale říkal, že jsem nána!" Řekla jsem. "Ale to určitě nejseš!" Řekla Jana a pozvala mě na drink. Drink už to byl asi pátý a okolí se vyhýbalo našemu stolu obloukem. "Jáký to je někoho takhle nakopat?" Zeptala se mě Jana. Odpověděla jsem, že docela úlevný. Vážně, že jo. "Ty si docela divoká!" Komentovala moje trápení se spolubydlící Kamilou. "Ale aspoň to pročistilo vzduch." Dodala. Řekla jsem jí i o tom, že mě vyhodili policajti na den z bytu. "Ach to je nemilé. Ale můžeme jít ke mně, a neboj, nemám doma žádné zvíře. A manžel je na služební cestě." Navrhla mi Jana a já souhlasila. Její byt příjemně voněl novotou, namísto naší plísně. Vše bylo pečlivě uklizeno a uspořádáno. Až jsem tomu nevěřila, že to jde. "Ty máš doma nějaké zvíře?" Zeptala se mě Jana. odpověděla jsem jí, že jen škrtiče Huga. Připustila jsem, že je to jen slovní hříčka. Huga jsem kdysi dostala od svého bývalého přítele, jeden z jeho nablblých vtípků k posrání. To ale Hugo neměřil tři metry, jako teď. "Zajímavý!" Řekla Jana. "Já jsem na zvířata alergická" Řekla Jana. Odpověděla jsem jí, že to je jen dobře. "Přitom by stačilo Huga zapomenout jedinkrát přiklopit a hned by vyřešil problém s morčetem a čivavou tvé spolubdlící." Řekla Jana a já se pobaveně usmála. Bezva nápad. Její ruku jsem najednou cítila na svém stehně. Když viděla, že jsem si jen povzdechla "No tak jo! Už se mi nechce někoho bít." Řekla jsem, a to jí povzbudilo k hrabání v mém rozkroku. "Jé ty nenosíš kalhotky?" Zajásala. "V minisukni to je odvážné" Dodala. Roztáhla jsem nohy a ucítila dole jazyk Jany. Řekla jsem, že je to fajn. Dráždila mě ale neskutečně. Dlouho jsem něco takového nezažila. Chvíli mě u toho prstila. Pak popadla první věc kterou měla po ruce a strčila mi jí tam. Bylo to nějaký etnický dildo a nebo soška. To je jedno. Důležité bylo, že s tím uměla zacházet a já se ocitla za hranou rozkoše. Udělala mě tak, že jsem po chvíli zvlhla, že to ze mně teklo na pohovku. Přiběhla hned s ručníkem, protože se jí to moc nelíbilo. Vzdychlala jsem docela dost. Byla jsem po půlhodině vyčerpaná tak, že se mi nic nechtělo oplácet a usnula jsem. Další den mě doma (mezi plesnivými stěnami) čekali Kamila, její čivava, kočky, morčata, můj Hugo... |
TOP amatéři uživatelé TOP uživatelé Více info zde
Náš TIP!  |
