haho- pochválil jsem vaše fotky, jen náhodou jsem brnkl na tuto kapitali a jsem pžíjemně překvapen Vaší úvahou, či názorem- konstatuji- nejen pěké tělo, ale i pěkný duch- čau dědaLBC

podle dávné báje měli lidské bytosti dvě hlavy, čtyři ruce a čtyři nohy. Jednou rozhněvali své bohy a ti rozdělili všechny lidské bytosti na dva díly a každý díl umístili na jiný kus světa. od té doby, my, poloviční lidské bytosti, chodíme křížem krážem světem a hledáme tu svou druhou polovinu těla, tu která k nám dokonale patří, tu s kterou dokážeme splynout fyzicky i duševně. je několik štastných, ale většina z nás se spokojí s nedokonalostí, se spojením bez citů, bez lásky, bez vášně, a hlavně s vědomím, že někde to naše druhé já, na nás marně čeká.....

tak co. dokážeme oddělit city a prosté užívání? vyzkoušel jsem obojí a došel k názoru že sex bez citu je jako jídlo bez chutě. zaplní ale nepotěší a většinou přináší ještě větší pocit prázdnoty, potřeby potreby opětovného naplnění. proč se tedy tolik lidí snaží oddělit city toho fyzického aktu vlastního potěšení. je to strach, strach z bolesti, nebo se vnitřně cítíme odpovědní za city druhých. už rodiče nám říkali " podívej se jak se chováš, mě to moc mrzí". tak pro koho to děláme sami pro sebe? a pomáhá nám to? je tak těžké říci mám tě rád, jsi krásná. zde mne máš, celou mou čistou nehu, lásku a cit, potom musím jít. je to fér, je to krásné, ale umíme to. zajímá mně jak to děláte, jestli vám to pomáhá a jak. co vám to, dává co vám to bere? dik za reakce.