stále žiju, dívám se a čekám... Čekám vším - čekám tím, co vidět je, i tím, co vidět není. A z toho, co vidět je, čekám tím, co je vidět pro každého, i tím, co ukazuju jenom někomu... Čekám horká jak vroucí čaj i ledová jak káva - znáš tu chuť... Čekám.

Věci se dějí, pěkné i nepěkné, a člověk si naivně myslí, že je to on, kdo to dění řídí, kdo to má v moci; kdo dovoluje věcem se dít podle jeho uvážení. Velký omyl - a já pořád znova mám tendence tomu omylu podléhat. Ale to přejde. - Teď přeju všem šťastné a spokojené šukání. A některé z těch "všech" hladím tak, aby měli hezký večer. A na koho se moje ruka nedostane, jistě se umí pěkně pohladit sám...

Tak tu sedím nad počítačem, odpovídám na všechny strany, skoro to nestačím, kolik je zájemců... Ženská to má snazší, já vím. Říkali mi. Muži mi to říkali. O porodu se přitom nezmiňovali. Radši. Ty údy na těch fotkách vypadají moc hezky, zajímavě, lákavě, impozantně. Někteří si ovšem myslí, že jsou jen ten úd; aspoň jen ten úd mi na fotce posílají. Možná se kryjou, své soukromí. To bych chápala - dělám to taky tak. A čekám. Na ty, u nichž se mi bude opravdu chtít své soukromí odtajnit. Přeju krásný večer. Sobě i Tobě, jsi-li to Ty.

Venku prší a je zataženo. To obvykle bývá, když prší, ne? Mnohem zajímavější by bylo, kdyby pršelo a bylo nebe bez mráčku. To by pak znamenalo buď že se děje zázrak, nebo že sousedka nade mnou zalévá muškáty, co má za oknem. Co je pravděpodobnější? Zřejmě ty muškáty, ne? Jistě. To by bylo logické. Kdyby ovšem sousedka nějaké muškáty za oknem měla. To ona nemá. Takže pravděpodobnější by byl ten zázrak? Jistě. To by bylo logické. Když nemá muškáty. Jenže ona tam má petunie, víte? Zdraví JaninkaBro