Oh jak lákavě mi zníš, křídly ve mně třepetáš.. Ach jak vroucně.. ze vnitř srdce mého, dotýkáš se mě, dotýkáš. Bože ta muka, horký nádech tělem víří.. chvějíc se, srdce mi puká. Víčka přivírám, chtíčem oči se klíží. Po těle mi kloužeš, níž, níž a hlouběji.. Celou mě mít chceš, vždyť můžeš.. v náruči své.. potají..

V krabici, rozeslána do všech stran, smotána lanem stále doutnám. Jsem ztracená zapomenutá pouta touhy. Obracím vlastní tmou a přemýšlím, nikdy jsem nebyla tak spálená. A nikdy jsem nebyla tak daleko od sebe. Odlepím ze rtů pásku a pouštím ten chtíč, dobrat se k místům zakázaným. Nestačí mi, podpálit samu sebe musím sežehnout i tebe....

Jsem nocí oděná a teplo svící žár mi dává.. mysl má zmámená už ztěžka odolává.. Jsem zpitá vzrušením a stíny všeliké laskaj´mé tělo.. touhy si pramení bytostí oněmělou.. Jsem chtíčem přebitá a horké rty jen vánek dráždí.. lačně a dosyta šelma..co oběť vraždí.. * * * Jsem v jitru vzbuzená a tvář má barvu od červánků.. zbyla tu tichá ozvěna stínů..tebe..a vánku......

Polibek vysněný přistává na ústech, něžně, pak s vášněmi, podléhá tep i dech. Jak vína omamná nejvyšší kvality z pohárů beze dna chutnají pocity. Impulzy doteků, závratě myšlení.........

Za laskavého soumraku, tmy prostopášné plášť v záhybech touhy skryje mou tvář. Záplava havraních vlasů dopadne na polštář. Pro volnost mého pasu strháš mi šat. A já s nadějí,že mě ochutnáš na posteli prostřu své tělo. Odhalím ti zákoutí všech svých krás. K mým soukromým půvabům beze studu pronikneš snáz. V žilách vře mi krev jen pro tenhle okamžik chci tě v sobě mít. Zdánlivě bezbranná pohostině vyjdu ti vstříc. Středem všehomíra zmítíme se jako klubko hadů. Po příkladu andělského pádu na mých ňadrech zmíráš. Až noc schová se v ránu- odtrhnou se naše těla a jako-by se nikdy neviděla rozplynou se v davu.......

Půlnoc zmizela v mozaice času Polibek Žhnoucí Fluidum zhmotnělé Z růží okvětí Značí nám trasu Zvonkohra dotyků lechtá po těle V oparu vůně závislosti v přístavu postele Opilí touhou Posedlostí Roztáčíme pomalu intimností spirálu

Vítej, v mém černobílém světě v černých myšlenkách beze slov ve větě. V sítích bílé květeny jsi ve snách v krajkoví lapený. Vítej, ve světě temnoty a jasu v odstínech šedi, co mají svou krásu. Vášeň, slast a chtíč. Mé odpovědi... Otočíš klíč?

Donuť mě si kleknout rázně Můj zrak pozvednout z bázně Zahraj mi zipu koncert tiše Nabídni mi dezert blíže Hlavu mi za vlasy přidrž Laskat se od pusy vydrž Šlehačku ručně ušlehám rychlá Od tvého dortu se upatlám celá