Zatracené pondělí, jak já ho nesnáším, není na něm nic pozitivního. Blížil jsem se domů. Žena už tam je, jsem si jistý. Myšlenky se mi honí hlavou, když strkám klíče do zámku, cvaknutí a otevírám dveře. Je tam podezřelé šero, proč když venku je ještě světlo. Ahoj zavolám, ale z bytu se ozve jen ticho. No asi jsem se spletl a ještě je v práci, třeba se zdržela, aspoň bude chvilka klidu. Sundám si boty a mířím do koupelny umýt si ruce, opláchnout obličej a dát se trochu do kupy. Den byl dlouhý, třeba se na chvilku natáhnu a odpočinu, super nápad. V tom cítím ruce, které se zezadu dostávají k mému rozkroku, chytí mě tvrdě mezi nohami a mačkají. Cítím pevný stisk a zuby na uchu, ruce rychle míří k pasu a rozepínají knoflíky na kalhotách. "Ukaž mi toho tvého krasavce" šeptne mi do ucha. "Ale...

pokračování