|
Uživatelské deníky - Dovolená-( moje) erotická povídka 
...........Prosíme cestující, aby se připoutali. Za pár okamžiků přistaneme na letišti Václava Havla v Praze. Děkujeme, že jste využili služeb společnosti air lines a těšíme se na shledanou...
Cítila, jak se letadlo naklonilo čumákem k zemi a v podbřišku ucítila příjemné polechtání. Podobné, jako ještě dnes ráno. A před tím každý den. Dokonce několikrát. Vracela se z dovolené v Tunisu. Byla tam poprvé, v pro ní exotické zemi na Africkém kontinentu. Poprvé na dovolené sama. Její manžel, těžce pracující nepochopil dost dobře její přání, odpočinout si a strávit pár příjemných chvil u moře. Chtěla být s ním, zažít pocity jako dřív. Její přání splnil jen zčásti. Dopřál jí dovolenou, odpočinek, ale sám zůstal doma. nejprve nechtěla odletět, ale pak si řekla proč ne? Sbalila si pár věcí a zpočátku trochu smutná nastoupila do letadla směr Monastir. Přemýšlela o tom, jak dlouho tam vlastně byla sama, bez těch pocitů, které si slibovala od manžela. Nebylo to tak dlouho. Vlastně ani jeden den. Vše začalo hned druhý večer, když se šla po chutné večeři projít po pláži. Moře tak krásně vonělo. Vnímala hukot jeho vln a na tváři cítila závany větru. Byl tak teplý a plný vláhy..... Bosa šla po břehu na hranici písku a vody. Vlny střídavě stoupaly k jejím kotníkům, aby pak mizeli zpět v narůstající tmě. "Ehm, madam, neztratila jste něco"?....zaznělo za ní. Otočila se a spatřila muže, jenž v ruce držel něco jako šátek...¨ "nespadlo vám to s ramen"?...rozšířil svou otázku. Ne, řekla a pomyslela si, že něco tak ošklivého, jako ten kus hadru by na sebe nikdy nevzala. "Promiňte", omlouval se, "vím, že ten šál není váš. Jen jsem nenašel rychle jiný způsob, jak vás oslovit". Pamatovala si přesně, jak probíhal další hovor. Jak nejprve byla odtažitá, ale postupem času si řekla, že na konverzaci přeci není nic špatného. Pamatovala si, že se jí díval přímo do očí, jak vše co říkal mělo smysl a že jí bylo příjemné, když ji skládal komplimenty. Už dlouho nic takového nezažila. Pamatovala si, jak se propadala do světa jeho fantazie a pozvolna odbourávala ostych. Je tu cizí, nikdo ji nezná a ona nezná nikoho. Není proč být stále ve střehu. V hlavě ji našeptával ďáblík. Nebuď upjatá, uvolni se, užij si to! Pamatovala si, kdy se rozhodla. A pamatovala si, kdy se prvně, jakoby náhodou, dotkli. Když se v rozhovoru obraceli směrem zpět, on zůstal trochu za ní a zavinil tak, že ona se otřela o něj. Byla to jeho iniciativa, jeho vina, ale ona se dotkla prvně jeho. Po všech těch řečech o hvězdách, o kráse moře, přirovnávání různých věcí k ženským tělům, byla tak citlivá, že dotyk s jeho nahou hrudí v ní vyvolal až nečekanou reakci. V klidu pak došli až před hotelovou zahradu, která vedla od pláže přímo k hotelu. Tam ji uchopil za ruku, lehce se dotkl rty jejího hřbetu. Se slovy: "hezkou noc a krásné sny", zmizel z měsíčního svitu ve stínu palem..... Plna pocitů, z toho zvláštního setkání došla ztemnělou zahradou až do svého pokoje. Celý hotel již spal a všude bylo ticho a tma. Osprchovala se, utřela tělo ručníkem a pak nahá přeběhla přes malý pokoj k oknu. Otevřela ho dokořán, jen záclonu nechala volně spuštěnou. Ze zahrady sem vnikal noční chlad, příjemný, po denním horku. Uvědomila si, že její apartmán je v přízemí a že ji může kdokoli vidět. Rychle odskočila od okna a ulehla do postele. Přikryla se saténovou pokrývkou a zavřela oči. Rukama zajela pod látku a dlaní nahmátla něco jiného, ještě jemnějšího, než byla ta přikrývka. Byly to bradavky jejích prsou. Mezi prsty je jemně promnula. Okamžitě se z nich staly hroty, trčící hrdě vzhůru, až byly viditelné přes látku přikrývky. Spokojeně se na tu siluetu zadívala, zatímco dlaň už putovala níž, na bříško a dál, do mezinoží. Malinko přitlačila, jakmile ucítila pod dlaní Venušin pahorek. Jakoby tím zmáčkla nějaké tlačítko, ovládající její nohy. Stehna se ji totiž samovolně rozjela od sebe, jako když rozevřeš nůžky. Velmi pomalu, jakoby nevěděla co nahmatá, posouvala dlaň dál, blíž klínu. Zastavila se až tam kde dlaní přikrývala vstup do své kundičky a prstem se dotkla druhé dírky. Někdy si ráda jemně hrála i s ní, lehce navlhčeným prstíkem. Zasouvala ho jen na krajíček, aby nepronikla hlouběji, ale aby cítila tlak prstýnku, který uzavíral vchod do ní. Myslela na to, jak si ji vyhoní, jak snadno párkrát přejede prsty sem a tam po svém poštěváčku a bude hotovo. Jenže asi byla moc unavená, nebo vzrušená a nešlo to tak rychle. Už pár minut freneticky pohybovala prsty, zdvihala rytmicky zadeček proti tlaku ruky. Stále hlasitěji vzdychala a hlavou zmítala na polštáři ze strany na stranu. Myslela na toho neznámého z pláže, na jeho silné ruce, na svalnatá záda, do kterých v duchu zatínala nehty při tom, jak do ní v misionářské poloze noří svůj pyj. Byla celá zpocená, když nakonec padla mírně vysílena na prostěradlo s rukou stisknutou mezi stehny v doznívajícím orgasmu...... Cítila hrozné horko, jakoby ji někdo uvnitř zapálil. Posadila se na posteli. Z blízkého křesílka zvedla lehounký, stříbrný župánek. Vklouzle do něj stejně hladce, jako před chvílí prsty do její lasturky. Z nočního stolku vzala krabičku cigaret. Zkušeným pohybem jednu vyklepla a vložila ji mezi rozechvělé rty. Pak, vstala a zamířila na balkonek, patřící k jejímu apartmánu. Ještě vteřinu před tím, než si zapálila cigaretu netušila, jaké ji čeká překvapení..... Venku šuměly listy palem, vůně květů všude přítomných ibišků se mísila s jemným nádechem jódu z mořské vody. Z dáli bylo slabě slyšet vlny, dorážející na písečný břeh. Škrtla Zippem. Malý plamínek vesele vyskočil ze stříbrného vězení, připraven splnit svůj úkol. Přiblížila k němu konec cigarety. Už ji ale nezapálila. Světlo zapalovače osvítilo prostor malého balkónku. Okno do pokoje, dvě stěny, oblouk nad zídkou zábradlí, a......také jeho tvář. Leknutím se jí zastavilo srdce, aby se vzápětí rozbušilo tak vehementně, že to muselo být slyšet až u bazénu. Chtěla vykřiknout, ale hrdlo ji sevřela neznámá síla. Seděl na té nízké zídce, opřený o stěnu balkónu, dlouhé vlasy splývající přes ramena na stále ještě nahou hruď. Z vybledlých džín mu koukaly bosé nohy, jedna ležérně opřena o zábradlí, druhá se volně komíhala ve vzduchu, jakoby nic. Hleděl přímo na ni. Byla vyděšená, rozčilená a chtěla spustit proud nadávek. On však otevřel ústa první. „Omlouvám se, jestli jsem vás vyděsil. To jsem opravdu nechtěl“. Klid, s jakým to řekl ji odzbrojil. Dalšími slovy ji přesvědčil, že v jeho jednání nebyly nečisté úmysly. Jen si prý vzpomněl, že by ji rád pozval na zítřejší plánovanou vyjížďku lodí na ostrov. Vyjíždí se brzy ráno a tak nechtěl, aby ten zážitek propásla. Počkal tedy v zahradě aby mu rozsvícené okno prozradilo, ve kterém pokoji je ubytována. Když zjistil, že v přízemí, napadlo ho, že stačí jí pozvání předat přes okno. Pak prý ale ztratil odvahu. Prý by ho zklamalo, kdyby odmítla. Přijala jeho omluvu. Přijala jeho pozvání na zítřejší výlet. Loučili se. Dnes už podruhé. Když ji znovu políbil hřbet ruky, vstal a chystal se opustit její území, jeho lež odhalil odlesk měsíčního paprsku. Odraz světla z jejího stříbrného županu ho víc osvětlil a ona na jeho kalhotách objevila vzdouvající se bouli přesně tam, kde je zip poklopce. V tu chvíli pochopila, že ho nezastavila ztráta odvahy. Byl tam už když vyšla z koupelny, když uléhala nahá do postele. Byl tam, když odkryla pokrývku a svou rukou přiváděla k orgasmickým stahům svou pochvu. Byl tam prostě celou tu dobu a všechno viděl a slyšel. Cítila, jak ji stoupá krev do tváří. Ještě že je noc a není snad vidět, jak prudce zrudla. I on pochopil, že ho prokoukla. Čekala, že sklopí hlavu, že mu stud nedovolí se jí podívat do očí.... On však neuhnul ani o centimetr. Stále ji drze hleděl přímo do obličeje. Ale nebyl to pohled pohrdání, výsměchu, nadvlády. Bylo v něm pochopení. Bezmyšlenkovitě udělala krok jeho směrem. Položila mu paži kolem krku, přitiskla se k němu a zaklonila hlavu. On ji něžně objal kolem pasu, znásobil ten kontakt jejich těl a pak přitiskl svá ústa na její rty. Dlouze se líbali, proplétajíc své jazyky ve vášnivém tanci. Jejich ruce bloudily po těle toho druhého, ve snaze způsobit mu co největší rozkoš. Už si nepamatovala, jestli nejprve ona přišla o svůj župan, nebo on o kalhoty. Najednou tam stáli nazí a lační. On nejprve chytil něžně pod kolenem její nohu a zdvihl ji na zídku, na které před chvilkou seděl. Pak poklekl k jejím, takto doširoka rozkročeným nohám a vtiskl svá ústa do jejího klína. Rty sál vzrušením naběhlý poštěváček, zuby jemně dráždil stydké pysky, a jazykem vnikal do jejího nitra střídavě s lízáním obou dírek. Prsty citlivě hnětl její zadeček a víc tak rozevíral přístupovou cestu dovnitř mokré mušličky. Ve chvíli, kdy cítil jak z ní začíná vytékat sladká šťávička, mírnil svou snahu až ustal zcela. Postavil se a rukama ji celou zkoprnělou donutil postavit se na obě nohy a otočit se zády k němu. Nechápala, proč přestal. Jejímu muži se málokdy podařilo ji přivést orgasmu a on byl tak blízko. Myslela, že zas vyjde na prázdno. On však ovinul zezadu ruku kolem jejího břicha, políbil ji na krk a tlakem ruky mezi lopatky ji ohnul v pase. Opřela se rukama o zábradlí a přitiskla na něj svá prsa. Na trčících bradavkách ucítila kovový chlad. Tělem ji projel výboj. Bylo to tak silné.... Jen do té doby, než přišlo něco mnohem silnějšího. Až hrubě do ni najednou pronikl svým tvrdým pyjem. Lehce vykřikla a snažila se chytit rytmus jeho pohybu. Byla celá blažená, jak tu stála, doširoka rozkročená s vyšpulenou píčou, nechávajíc se zezadu obdělávat jeho nástrojem. Přirážela s lehkostí a radostí jako by jí bylo dvacet. „Mrdej mě“!!! Vrněla rozkoší. On však místo aby zrychlil, opět vyndal svůj klacek z její hlubiny a otočil ji k sobě čelem. Potom ji líbal na ňadra, břicho, stehna, až se dostal až do polohy vleže na zádech. Ona stála nad ním, s nohama rozkročenýma. Pohybem ruky ji naznačil, aby si na něj nasedla. Když se sunula do podřepu a rozevírala tak ještě víc svou štěrbinu, byla tak vzrušená, že z ní uronila pár kapiček přímo na jeho žalud. Opřela se mu rukama o prsa, namířila jeho šíp do středu svého terče a prudce dosedla. Exploze v jejím těle ji odnesla do jiného světa. „Cítím hluboko v sobě tvého čuráka “! Vypustila z hrdla divoce poskakujíc na jeho tyči jako na neposedném poníkovi. Prsa ji v rytmu nadskakovala a vlasy vlály kolem obličeje. Pak se mírně zaklonila a rukama opřela o jeho stehna. Klacek hluboko vražený do lůna, začala pohybovat pánví zepředu dozadu. Vždy tak vystrčila teď už jako fazole velký poštěvák jeho zraku. Kochal se tím pohledem. Ona zrychlovala a bylo nasnadě, že brzy dojde do cíle. Nemohl tomu zabránit. V tu chvíli měla navrch ona. Jen se jí díval do tváře a čekal na to, až se na něm udělá. Přišlo to za okamžik. Prsty mu zaťala do stehen, na břiše vyběhl sval a ústa rozevřela v němém výkřiku. Její kunda mu sevřela ocas tak silně, že to skoro bolelo. Pak sevření povolilo a několikrát, slaběji střídalo s uvolněním. Když si to náležitě užila, nadzdvihla svou prdelku a propustila ho ze svého sevření. Z hlubiny se vyvalil proud bělavé šťávy. Posunula se trochu dopředu, nad jeho ústa a dovolila mu aby se napil toho vzácného moku. Když měla lasturku i okolí hezky olízánu, otočila se jako na obrtlíku, nabídla mu pohled na rozevřenou prdelku a předklonem i na ještě rudou, mokrou kundičku. Dostala se tak k jeho přirození, které tepalo naběhlé přemírou krve. Vzala ho do ruky. Párkrát sjela od špičky ke kořenu a pak ho celého vsunula do pusy. Jakoby ho chtěla spolknout. Jazykem ho masírovala uvnitř teplé pusinky. Rukama dráždila kulky v pytlíku, až hrozilo že prasknou. On jí přitom dráždil prstem análek tak, že za chvíli opět pocítila rozkoš. Vzala ho tedy opět do dlaně a rychlými, zkušenými pohyby ukončila jeho trápení. Výstřik byl tak mohutný, že ačkoli byla dost vzdálena, postříkal ji kromě prsou i obličej. Chvilku pak leželi na chladivé podlaze. Beze slov, jen s pocity krásna. V polospánku ještě cítila, jak ji bere do náruče, zdvihá ze země a ukládá do postele. Chtěla mu říci „zůstaň“, ale už viděla jen jeho polonahou postavu jak překonává zídku.....spánek ji přemohl. Ráno bylo krásné, stejně jako slibovaný výlet. Dováděli jako mladí, potápěli se, smáli, milovali. Každý den až do odletu. Chtěla ještě prodloužit ty okamžiky alespoň ve vzpomínkách. Ještě na chvíli zavřít oči a žít ty dny, kdy všechno můžeš a nic nemusíš....... „Madam, vidím na vaši tváři, že myslíte na něco krásného“, vyrušila ji letuška. „Pokud je to vaše rodina, jistě už na vás čeká v příletové hale. Jen ale musíte opustit letadlo“, usmála se. Rozhlédla se po palubě letadla. Už tam byly jen ony dvě. Cestou ke dveřím ji ještě letuška povzbudila: „Příště můžete zase letět s námi“. Také se usmála. „Já vím, že mohu“. Vykročila na schody skrápěné deštěm...... |
TOP amatéři uživatelé TOP uživatelé Více info zde
Liberec 
Olomouc 
Jihomoravský Náš TIP!  |
